Velký, ale "špatný" nájemník

Náš klient hledá nájemníky do své kancelářské budovy. Jedná se o menší prostory, většinou 30-90 m², kde se pohodlně usadí spíše malé a střední firmy. Nedávno se nám ozvala společnost s poptávkou po kancelářích o rozloze alespoň 150 m². Náš makléř je prostorem osobně provedl a v rámci prohlídky se dotazoval na standardní záležitosti - kolik lidí bude kanceláře obývat, kolik hostů k nim chodí, čím se zabývají a podobně. Dozvěděl se, že oproti původní představě půjde o většího klienta, a tedy provizi v řádech desítek tisíc korun. S vidinou takové částky by každý druhý makléř s úsměvem odcházel informovat klienta, že mu našel vhodného nájemníka. My ale údaje získané od poptávajícího prověřujeme a obstaráváme si recenze na danou společnost. Náš makléř jen díky tomu zjistil, že daná firma patří do kategorie "šmejdi" a její podnikání je založeno na značně nekalých praktikách obchodních prezentací pro seniory, které plánují realizovat v pronajmutých prostorách.

Běžný vs. etický makléř

Jak se v takové chvíli zachová běžný makléř? Začne vyřizovat rezervační smlouvu a plánovat, co si za provizi pořídí. A až klient zjistí pravou tvář svých nájemců, běžný makléř se jen vymluví, že to přece není jeho věc. Co udělá etický makléř? Tuto informaci samozřejmě ihned sdělí pronajímateli s doporučením, aby nájemníka odmítl. Tím dokáže, že jeho slib etického chování a zájem klienta (aby si nepoškodil reputaci) řadí nad zájmy své (tedy získat provizi za obchodní případ).

Jsme velmi hrdí na to, že se vždy chováme striktně eticky a upřednostňujeme zájmy klienta nad svými. A velice nás těší, že si našeho jednání váží i samotní klienti.